Ohled na ostatní

Druhá adventní neděle a do Vánoc zbývá jen několik týdnů. Ve spěchu a shonu ale i během roku často nebereme ohled nad ostatními. Přála bych nám všem, abychom byli schopni být více ohleduplní a tím i získali více ohledu od ostatních. Nejsou to žádné velké výkony, ale maličkosti které mohou zpříjemnit den ostatním. Ohled začíná ve chvíli, kdy se začneme dívat kolem sebe. Najednou vidíme, že jsme do někoho omylem strčili nebo ho třeba i omylem předběhli ve frontě k pokladně. Dívejme se kolem sebe, omluvme se, poděkujme nebo se usmějme na ostatní.

TNTR9840

Někdy mi přijde, že brát ohled na ostatní, je skoro až něco nežádoucího.

Máme být draví a jít si za svým.

Být nejlepší, mít vše, být nejkrásnější.

A to často bez ohledu na druhé.

Máme být ve všem nejlepší, být ctižádostiví.

Ale nepřekračuje to často hranice někoho jiného?

Ráda bych, aby nás naše ctižádostivost hnala za něčím lepším.

Ale ne jen pro nás samotné.

Ale i pro ostatní.

Nemusí to být nic velkého.

Jen s trochu většími ohledy vstoupit do každého dne.  

Nespěchat tolik.

Nehnat se bezhlavě za cílem a nedívat se u toho kolem sebe.

Nedívat se podél té cesty.

Protože i kolem té cesty se něco děje.

Tak se více rozhlížejme.

Možná to vidím až příliš černě.

Ale na druhou stranu.

Nezasloužíme si všichni žít ve světě, kde jsme k sobě milejší?