Zpomal a nadechni se

Každou adventní neděli bych zde ráda sdílela trochu jinou část své tvorby. Jsou to krátké texty,  které jsem napsala ještě ve Francii. U psaní těchto příspěvků jsem vždy pocítila jakousi nutnost je ze sebe dostat. A teď bych se s nimi ráda podělila i s Vámi. Myslím, že úvaha nad zpomalením je v tento uspěchaný předvánoční čas to pravé. Zima a čas Vánoc by opravdu měly být chvíle klidu, radosti a vděčnosti.

LSSK5457

Veru, zpomal a nadechni. Dívej se kolem a pak zavři oči a dívej se dovnitř.

Je tak snadné nechat se strhnout okolním světem a plout v proudu všech těch věcí.

Je snadné splynout s iluzí vnějšího světa.

A potom je tak těžké přijít zpátky k sobě.

Být sama. V tichu.

Je to tak nesmírně těžké, i když vím, jak mě to osvobozuje.

Vím, že je to správně, ale přesto se vracím ke svým zlozvykům.

Nezlobím se na sebe. Nenadávám si. Jen si připomínám, abych se zase na chvíli zastavila.

A vystoupila z toho kolotoče.

Veru, zpomal a nadechni se.

Dívej se kolem a dívej se dovnitř.

Poslouchej přírodu a poslouchej ticho.  

A jednou za čas se vrať zpátky k sobě.