Pomalé a intuitivní běhání

Tento rok jsem o něco pozměnila svůj běžecký rytmus. Běhám už několik let, docela pravidelně, i když byly měsíce, kdy jsem neběžela vůbec. Běžně ale běhám posledních 5 let 2 až 5 týdně. Byla jsem zvyklá běhat tak, že jsem si řekla, kolik dneska uběhnu a poté si pomocí telefonu měřila danou vzdálenost. Letos jsem se ale pustila do běhu, který se snažím přizpůsobit sama sobě. A musím říct, že se mi tohle jiné běhání začalo hodně líbit.

Pomalé běhání

Pomalé běhání je dost relativní pojem. Pro každého je tato pomalost jiná. Jde ale o to běhat spíše pomaleji než jak zrovna zvládnete. Což je jiné než u běžného běhání. Ne všechny běhy musí být pomalé, ale je dobré zařadit pomalé běhy, aby si svaly a šlachy stihly zvyknout na tento pohyb. Navíc jsem zjistila, že rychlé běhání nebo jiná sportovní aktivita o vysoké intenzitě vlastně působí na lidské tělo jako stres.

IMG_5791

A to dává docela smysl. Po svém tělu totiž při vysoké intenzitě cvičení chceme velký výdej energie, což působí pro tělo jako stres a vyplavuje se větší množství kortizolu. Hormonu stresu. Pakliže žijeme ve stresu nebo máme náročnou práci a po ní si ještě jdeme zaběhat, tak svému tělu přidáváme velké množství stresu. To krátkodobě ani moc nevadí, ale dlouhodobě to může vést k nadměrné únavě a vyčerpání organismu. Také zhoršení celkové psychické odolnosti. 

Takže pomalý běh je důležitý pro přizpůsobení se našich svalů a šlach. Tím mají čas zesílit a natáhnout se a můžeme předcházet zraněním. A také pro naši celkovou psychickou pohodu. Naše tělo tak nestresujeme dalšími vysokými nároky, ale pohyb si můžeme opravdu užít.

Jednou za čas zrychlit

Jak už jsem uvedla na začátku, je dobré zařadit pomalé běhy, ale nemusí být úplně všechny. Jednou za čas je dobré trochu zvýšit tempo. Postupně a nemusí se jednat o sprint. Tím vytváříme o malinko vyšší nároky na naše plíce a srdce. A to je docela zdravé, jelikož se tak vytváří jakási odolnost srdce a zlepšujeme parametry dýchání.

IMG_5794

Intuitivní běhání

Běh může sloužit i jako jakýsi nástroj, jak poznat sám sebe. Rychlost běhu je dobré přizpůsobit tomu, jak se aktuálně cítíme. Mohou být dny, kdy vyběhneme a po pár metrech se necítí nejlépe. Tehdy je dobré zpomalit a nebo zbytek cesty třeba jen jít. Jindy se zase můžeme cítit skvěle, nic nás netrápí a máme plno energie. To bude dobrý čas, dát svému tělu trochu zabrat a možná zrychlit tempo.

IMG_5773

Díky intuitivnímu běhání také budete moci zjistit, kdy jste unavení a kdy Vám není dobře spíše psychicky. To byl jeden můj takový osobní velký objev. Jsou totiž chvíle, kdy si přijdu unavená, ale je to vlastně úzkost nebo špatná nálada. Tehdy vím, že se můžu vydat na pomalý běh a budu se cítit lépe. Tehdy své tělo musím k pohybu trochu přinutit, ale vím, že je to tak správně. Současně se v takové chvíli nenutím do velkých vzdáleností nebo vysoké rychlosti. Většinu běhu třeba jen jdu. Ve většině případů přijdu na to, že se vlastně moje tělo cítí dobře, silně a že to má mysl potřebuje zklidnit, protože vytváří špatnou atmosféru.

IMG_5840

Jindy ale moc dobře vím, že jsem opravdu unavená a k běhu se nenutím. Vím, kdy moje tělo potřebuje odpočinek a ten mu dopřeju, i když jsem si třeba už dopředu běh naplánovala. Běh mě naučil vnímat své tělo a odlišit únavu od špatné nálady. Čas namísto běhu věnuji třeba strečinku nebo si zalezu do postele s dobrou knížkou a odpočinu si.

Následně se běh stává dobrým učitel při poznávání vlastního těla a mysli a také pomocníkem, když potřebuju své mysli dodat trochu klidu. A to se děje nejlépe pomalý během.