Fyzio úvaha: Chronická bolest bez příčiny

Poslední dobou často přemýšlím o chronické bolesti. Kde se bere? Jaktože jí trpí tolik lidí? A jaké postupy použít při její léčbě? Chronická bolest je vlastně docela častým jevem. Ať už se jedná o bolest zad, kolen, hlavy nebo břicha, tak to není nic nevídaného. Pravděpodobně znáte někoho, kdo trpí takovými bolestmi, nebo jste to možná Vy sami.

Chronická bolest je bolest trvající minimálně 3, a dle některých zdrojů 6 měsíců. Samozřejmě takové bolesti mohou doprovázet nějaké jiné závažné onemocnění nebo mohou být nežádoucím efektem některých léků, které berete. Často se ale stává, že není možné přijít na příčinu bolesti. Jak je to ale možné?

V jednom z případů se může stát, že bolest dříve měla nějakou příčinu. Ta již ale není. Mohlo se jednat o úraz, zánět nebo velkou mechanickou zátěž tkáně. V tu dobu se po receptorech šířily signály do mozku a informovaly o vzniklé bolesti. Tato signalizace ale může zůstávat aktivní i po vyřešení daného problému. Extrémním úkazem jsou lidé po amputaci končetin, kteří mají tzv. fantomové bolesti. To jsou bolesti končetiny, kterou mají amputovanou. Avšak v mozku nadále působí signalizace bolesti. Na takovém extrému je velmi dobře patrné, jak bolest může přetrvávat i bez své příčiny.

V jiném případě bolest nemusela mít žádnou fyzickou příčinu. Může se jednat o bolesti způsobené vlivem stresu, emočního vypětí nebo úzkostí. Pro tělo je bolest jak varovný signál tak obranný mechanismus, kdy si tělo říká o pozornost. A takové bolesti mohou vypadat zcela stejně jako bolesti po úrazu nebo při zánětu.

Chronickou bolest vnímám jako velmi komplexní problém a snažím se pohlížet na problém z několik úhlů. Nemyslím si, že jde o problém vzniklý na bázi jen jedné věci. Chronická bolest je proces zahrnující jak fyzické tělo, tak i psychiku a emoce daného člověka. V tuhle chvíli je velmi těžké hledat příčiny vzniku těchto bolestí. Myslím ale, že je dobré si tento základ i různé faktory uvědomit a respektovat.

Jakto že je chronická bolest tak častá? Přikláním se k názoru, že jde o jakousi ztrátu vnímání vlastního těla. Samozřejmě ve chvíli, kdy je daná bolest bez zjevné příčiny. Lidské tělo totiž považuji za vysoce inteligentní a přijde mi zvláštní, že by chronická bolest byla evoluční součástí tolika lidí. Myslím, že právě takové oddělení se od potřeb vlastního těla, vede jednak ke špatnému životnímu stylu a dále k neadekvátnímu přístupu k bolesti nebo nemoci. V rámci životního stylu často svoje tělo ignorujeme. Nedostatečně se pohybujeme, nemáme dostatek vitamínů a minerálů ve stravě, žijeme v dlouhodobém stresu a špatně spíme. Všechny tyto faktory následně mohou přispívat k “udržování” bolesti.

Jaké jsou možnosti léčby chronické bolesti? Možností vidím několik, avšak nejsem si jistá, že je zde nějaká univerzální odpověď pro každého. Tyto možnosti mohou být další cestou pro ty, kteří netrpí závažným onemocněním a příčina jejich bolestí není jasně známá. Nebo i pro ty, kteří příčinu bolesti znají, ale chtějí zapracovat na jejím zvládání. Myslím, že psychoterapie v nějaké formě může být velmi prospěšná. Kognitivně behaviorální terapie, skupinová terapie, arteterapie a další. Také pohybové hledisko je důležité a může snížit bolest samotnou (někdy ji i vyřešit). Pohyb samotný má na tělo velmi pozitivní účinky a fyzioterapie může být vhodnou volbou. Dále je patrné, že praktikování mindfulness, jakéhosi vhledu má dobré výsledky u lidí s chronickými bolestmi. Prospěšná může být i duchovní praxe. Vhodné je také dodržovat dostatečný pitný režim a zdravou stravu, často bez živočišných produktů.

Sama přemýšlím a stále se učím o chronické bolesti. Je to velmi zajímavý, ale na druhou stranu i závažný fenomén. Lidem s chronickými bolestmi bych ráda dodala alespoň trochu nové inspirace a motivace k podniknutí dalších kroků. Jestliže máte ve svém okolí někoho s chronickou bolestí, buďte ohleduplní, bolesti nezlehčujte, ale zkuste raději nabídnout pomocnou ruku. To někdy přeci můžeme udělat všichni.