Meziobratlová ploténka a běhání

Nedávno vyšel v časopise Nature článek o vlivu běhání na meziobratlové ploténky. Často slýchám, že běhání je škodlivé pro páteř i kolena. Osobně si to nemyslím a jsem ráda, že se začínají objevovat studie, které přináší i částečné vysvětlení děje, který probíhá a zda je vlastně běhání tak škodlivé jak někteří tvrdí.

Aktuálně nejsou žádné důkazy o vlivu zátěže na ploténku nebo disk. Již nějakou dobu víme o podstatném vlivu fyzické aktivity na kostní tkáň. Ta se díky zátěži remodeluje a zůstává hustá a tedy i pevná. Pro zdraví kostí je tedy nezbytné, abychom byli v pohybu. Žádné studie však toto doposud nepopsali ohledně disku. Víme, co mu škodí. Je to četnost flekčních – tedy předklonových – aktivit v kombinaci s kompresí, což není nic jiného než obyčejný sed. Dále diskům škodí časté torzní – rotační polohy a axiální komprese, tedy značná zátěž v ose páteře.

Ve studii, která byla vydána v časopise Nature, bylo zahrnuto 79 účastníků. Cílem bylo zjistit v jakém stavu jsou ploténky běžců a neběžců. Dříve byly provedeny studie na drobných savcích, kde se ukázalo, že běh zvířatům dělá dobře. Avšak postavení jejich kostry je značně odlišné od té lidské, takže výsledky nemůžeme zcela aplikovat i na lidské tělo. Účastníci studie byli odlišeni ve 3 skupinách.

  • První skupina – neběžci – s 24 účastíky, s půrměrnou váhou 74kg a průměrnou dobu sedu 10h denně.
  • Druhá skupina – běžci do 40 km týdně – s 30 účastníky, průměrná váha 68kg a doba sedu 6,5h denně
  • Třetí skupina – běžci s více něž 50 km týdně – 25 účastníků, průměrná váha 63,5kg a doba sedu také 6,5h denně

Z výsledků bylo zjištěno, že běžci mají více hydratovaný disk, který obsahuje více glykosaminoglykanů. To znamená, že výška disku je větší než u neběžců. Běhání na velikost svalů v oblasti páteře nemělo vliv. Nejvýraznější rozdíly mezi skupinami byly v oblasti dolní bederní páteře. Na tabulka se můžete podívat zde. Právě tato oblast je častým zdrojem obtíží u převážně sedící populace. Výrazné rozdíly ve výšce disku byli mezi běžci a neběžci, ale mezi jednotlivými běžeckými skupinami již velké rozdíly nebyly. To znamená, že předpoklad o běhání a škodlivosti na páteř se ve studii nepotvrdil.

Tato studie byla jedna z prvních a je jakýmsi náznakem, jak běhání působí na lidské tělo. Avšak je nutné sledovat další studie, abychom mohli usuzovat, že běhání má opravdu prospěšný vliv na stav meziobratlových plotének. Pokud se toto tvrzení potvrdí, tak bude mít široký dopad na obecnou veřejnost a přinese mnoho výhod. Běhání a udržování fyzické kondice působí preventivně v řadě dalších onemocnění jako jsou srdeční a cévní nemoci, mozkové příhody, diabetes a další.

Moje úvaha: V dnešní době není prokázáno, že zátěž obecně páteři škodí. Je nutností definovat, jaké činnosti mohou být škodlivé a odlišit je od těch zdravých. Běhání bychom však neměli chápat jako lék, je to spíše prevenci mnohých obtíží. Celkově bychom měli svou rodinu, známé a lidé v okolí podpořit ve fyzické aktivitě a tím přispět k lepšímu obecnému zdraví. Při běhání a dalších sportech jsme schopni udržet vhodnou tělesnou hmotnost, udržovat pohybový aparát hybný a posilovat svou srdeční a plicní kapacitu. Jedním z faktorů v této studii byl také nasezený čas za den. Ten byl u skupiny, která neběhal výrazně vyšší a je podle mě dalším důležitým faktorem na stav Vaší páteře.